Poloha této obce a zvuk jejího jména potvrzují naší domněnku, že obec Boleslava (Bunzendorf) je původem lužicko – srbského, která později byla germanizována. V 15. století jmenovala se tato obec Ponezilsdorf a příslušela hluboko do minulého století jako osada k farní obci Ves.
Ku konci 15. století vlastnil dvůr v Boleslavi Bolzev z Wiese. Hanuš a Bedřich z Wiese byli bez pochyby jeho dva synové, kterým Joachim II. z Bibersteinů, pán na panství frýdlantském, udělil dvůr v Boleslavi v léno. V roce 1559 dostal Jiří z Wiese povolení pivo vařit a pivo prodávat. (Hostinec dvora, kde se pivo prodávalo stál podél cesty asi v místech dnešní zbrojnice. Na druhé straně cesty naproti hostinci stálo několik líp, to kvůli stínu pro hosty, kteří si venku poseděli). V obci, tehdá v osadě Boleslava byla vedle lenního dvora také lenní louka, která ležela mezi lávkou a splavem. Na louce bylo několik velkých dolíků s četnými rybami.
Dodatek
Bývalý panský dvůr v Boleslavi, kdysi hlavní tepna života v osadě, zmizel a není více. A přece ještě jednou zavítal čilý život do dvora v Boleslavi, když tam firma Chrištof a Unmack svou filiální bavakovnu umístila. Po dlouholeté úspěšné činnosti postihlo závod velké neštěstí. Dne 21. června roku 1915 za vedra, které v ten den panovalo, vypukl požár v závodě, který velké škody způsobil a budovy dvora, které po staletí byly udržovány v sutiny obrátil. A žalostné zbytky někdejšího dvora, které rozpoutaný živel zničiti nemohl, odpravila ruka lidská sama a smetla je s povrchu země. Jedině malá nádrž pro vodu zůstala na svém místě jako znamení , kde dvůr boleslavský jednou stál.
Od roku 1860 byla v provozu továrna na praní lněného zboží a prádelna příze fyrmy Frant. Liebieg. V listopadu 1897 továrna z části vyhořela ale byla v krátké době zase zbudována. Ku konci června 1926 byl provoz firmou zastaven, Po delší přestávce r. 1932 – 33 byla otevřena továrna na kuchyňské nářadí, hlavně na kávové mlýnky, pod firmou Leinbvock a Kretschmar. Roku 1936 převzal továrnu ing. Gettler. Roku 1942 vzala jedna berlínská firma továrnu do své správy a zařídila v ní výrobu věcí ve válce potřebných. Koncem války r. 1945 byl i tento poslední provoz ukončen.
Dle kroniky A. Ressela přeložil a doplnil: F. Siegmund. Andělka 16. 4. 1957.
